Dřevo je naší životní vášní

Nakupte u nás a pochopíte proč

Kůrovec napadá lýko, nikoliv dřevo. Jak je to s jeho kvalitou?

Datum: 05. 04. 2018. 08:32:44 | Autor: Josef Řezníček

Lýkožrout smrkový, kterého lidově nazýváme kůrovec je škůdcem, který napadá oslabené stromy. Jediným řešením je nakažené stromy pokácet, aby se kůrovec dál nešířil. Co ale s pokácenými stromy dál dělat? Dají se využít pro zpracování v nábytkářství?

Pohroma jménem kůrovec nejčastěji útočí na jaře, ve dnech, kdy je teplota kolem 20° C. Sameček napadne strom a v lýku si vytvoří chodbičku, kde se páří se samičkou. Ta si posléze vykouše chodbičku, do které nasází až 60 vajíček. Z těch se následně vylíhnou brouci, kteří se prokoušou zase ven. Jak brouci, tak další vývojová stádia prokousávají hlavně kůru a lýko, do dřeva se nedostanou.



Co kůrovec stromu způsobuje?

Kůrovec zdravé stromy nenapadá, vybírá si jen stromy vystresované, které něco oslabilo, třeba sucho, houby či plození. Tím, že vyžírá jen lýko a kůru je možné dřevo dále použít, ale jen v případě, že jsou stromy pokácené rychle. Pokud totiž kůrovci stihnout vyžrat velkou část lýka, strom nemá dostatek živin a začne postupně vysychat a umírat. A tím se snižuje i hodnota dřeva, protože suché a křehké dřevo již přestává být vhodné do nábytkářství.

Proto ani není dobré napadané stromy nechat dlouho ležet, ideální je co nejdříve je zbavit kůry a předat k dalšímu zpracování.

Kůrovec vs. polom

Nejméně kvalitní je dřevo z polomu. Pokud se totiž strom, například při vichřici zlomí, popraskají v něm vlákna, zkřehne a je nemožné ho použít jako konstrukční dřevo do vazeb či třeba podlah. Výjimkou je pokud se strom vyvrátí i s kořeny, v tom případě se vlákna nepotrhají. Dřevo z polomu tedy ve většině případů použitelné není, dřevo s kůrovcem při včasném zpracování ano.

Nabízí se zde ale filosofická otázka. Je dřevo kvalitní, když ho kůrovec vyhodnotil jako oslabené a napadl ho? Nebo už to o něčem svědčí? Nejlepší je samozřejmě zdravé dřevo, které naštěstí ještě máme dostatek z loňského roku.

foto autora
Josef Řezníček

Práci s dřevem se věnuji už 14 let a dostal jsem se k ní, jak se říká, „jak slepej k houslím“. Na vysoké škole jsem studoval zemědělství a potravinářství, ale protože jsem toužil...

číst dále← Zpět do blogu