Kůrovec napadá lýko, nikoliv dřevo. Jak je to s jeho kvalitou?

11.9.2020 Josef Řezníček

picture

Lýkožrout smrkový, kterého lidově nazýváme kůrovec je škůdcem, který napadá oslabené stromy. Jediným řešením je nakažené stromy pokácet, aby se kůrovec dál nešířil. Co ale s pokácenými stromy dál dělat? Dají se využít pro zpracování v nábytkářství?

Pohroma jménem kůrovec nejčastěji útočí na jaře, ve dnech, kdy je teplota kolem 20° C. Sameček napadne strom a v lýku si vytvoří chodbičku, kde se páří se samičkou. Ta si posléze vykouše chodbičku, do které nasází až 60 vajíček. Z těch se následně vylíhnou brouci, kteří se prokoušou zase ven. Jak brouci, tak další vývojová stádia prokousávají hlavně kůru a lýko, do dřeva se nedostanou.



Co kůrovec stromu způsobuje?

Kůrovec zdravé stromy nenapadá, vybírá si jen stromy vystresované, které něco oslabilo, třeba sucho, houby či plození. Tím, že vyžírá jen lýko a kůru je možné dřevo dále použít, ale jen v případě, že jsou stromy pokácené rychle. Pokud totiž kůrovci stihnout vyžrat velkou část lýka, strom nemá dostatek živin a začne postupně vysychat a umírat. A tím se snižuje i hodnota dřeva, protože suché a křehké dřevo již přestává být vhodné do nábytkářství.

Proto ani není dobré napadané stromy nechat dlouho ležet, ideální je co nejdříve je zbavit kůry a předat k dalšímu zpracování.

Kůrovec vs. polom

Nejméně kvalitní je dřevo z polomu. Pokud se totiž strom, například při vichřici zlomí, popraskají v něm vlákna, zkřehne a je nemožné ho použít jako konstrukční dřevo do vazeb či třeba podlah. Výjimkou je pokud se strom vyvrátí i s kořeny, v tom případě se vlákna nepotrhají. Dřevo z polomu tedy ve většině případů použitelné není, dřevo s kůrovcem při včasném zpracování ano.

Nabízí se zde ale filosofická otázka. Je dřevo kvalitní, když ho kůrovec vyhodnotil jako oslabené a napadl ho? Nebo už to o něčem svědčí? Nejlepší je samozřejmě zdravé dřevo, které naštěstí ještě máme dostatek z loňského roku.

foto autora
Josef Řezníček

Práci s dřevem se věnuji už 14 let a dostal jsem se k ní, jak se říká, „jak slepej k houslím“. Na vysoké škole jsem studoval zemědělství a potravinářství, ale protože jsem toužil...

číst dále ← Zpět do blogu